________________________________________________________________________________

14. Příběh

Takový je život (Naďa z kadeřnictví)

Všude na vesnici byla vždycky veliká drbárna. Většinou se sedělo na návsi a každý se pustil do hovoru a přidal co slyšel, či viděl. Každý o každém něco věděl, ale byly to jenom sousedské povídačky. Když se takhle sedělo, tak někdo něco řekl a druhý si přidal, ale třetí to uvedl na pravou míru. Dnes se lidé nescházejí nepovídají si a nevyřeší drbárnu hned na místě. Dnes je to taková tichá pošta. Jeden něco vypustí, druhý tomu špatně rozumí a třetí to zkomolí. Jako když na jihu obce jeden soused zakopl o trám a udělal si výron. O sto metrů dál se povídalo, že mu na nohu padl trám a má rozdrcený kotník, na návsi z toho již bylo, že se mu z auta sesypalo dřevo a má rozlámanou nohu a než to došlo na sever, tak ho všichni litovali, že ho zavalilo dřevo a budou mu amputovat nohu. Ještě, že se to nestalo někde ve městě, to než by to došlo na druhý konec, tak by při tom byl přepaden, znásilněn a pobodán.

Prostě každý si pod tím co vidí či slyší představí cokoliv a zkomolí si to podle svého. Tak to jednoho dne se do naší ulice přistěhovala rodinka s krásnou a chytrou dcerou. Kluci když ji viděli, tak padali do mrákot, prostě holka k sežrání. Ale když je holka chytrá a ještě hezká, tak si moc kluků na ni netroufne.

Tak se rozhodla, že půjde na zkušenou do města. Odjela a rodiče zatím rekonstruovali koupený domek. Naďa se po čase vrátila a našla si partnera. Všichni v okolí ji začali odsuzovat jako zlatokopku. Postavili si s partnerem domek a pořídili děcko. Všichni v okolí si povídali, jak si mohla taková hezká a chytrá holka narazit tak starého chlapa, to jenom kvůli prachům a dítě si určitě pořídila, aby byla od něho zabezpečená.

Ale lidi míní a život mění. Nikdo nevěděl, co za tím je. Ona odešla do města, našla si voňavého krasavce a jak to tak bývá, tak krása nebyla vše. Byl neskutečně žárlivý a to tak, že se bála s ním chodit do kina, protože když se na ni někdo podíval, tak po něm hned vystartoval, že ho zabije. Všechno prozatím klapalo, až na tu jeho žárlivost. Jeho rodiče byli na první pohled také bezvadní. Chtěli, aby se vzali a koupili si domek. Tak začal koloběh s hypotékou a v té chvíli se přišlo na to, že on ji nedostane, dlužil standartně na sociálním, zdravotním a na všem možném dalším. Začal být agresívní a občas jí i uhodil. Ona se nesměla s nikým stýkat a on si jezdil za kamarády a příbuznými, ale ona s ním nesměla.

Nakonec byla ráda, že začala chodit do poradny a s jejich pomocí se od něho oprostila. Za čas si našla v práci kamaráda, který měl veliké zdravotní problémy, takže vypadal mnohem starší, než byl. Kamarádství přerostlo v lásku, společný život a vybudování hnízdečka lásky. Protože oba měli jenom to, co si vydělali, tak se budovalo s pomocí hypotéky.

Takže drbárna! Žádná zlatokopka, ale duševně a tělesně týraná holka, která ztratila víru a tu našla ne ve starém zazobaném chlapovi, ale ve skoro stejně starém, hodném, pracovitém, ale nemocném kolegovi.

-eš-