__________________________________________________________________________________

10. Příběh

Samotnému člověku je někdy lépe (ze života Drahušky)

Je pravda, že někdy když je člověk obklopen špatnými lidmi, tak je mu lépe samotnému, než ve vztahu s falešnými přáteli. Drahuška se narodila starému otci a starší matce a to s komplikacemi. Maminka byla trošku zaostalá, a tak dceři nedokázala dát potřebnou péči. Ve společné domácnosti žila s tchýní, která vše suplovala do doby, než zemřela. Když bylo pak zapotřebí, tak se o Drahušku postarala teta, která jí vybrala i učební obor, oblékla ji a vypravila do internátní školy. Ve škole Drahuška něco pochytila, ale protože neměla dostatečnou péči od malinka, tak měla vadu řeči, tělesnou vadu, byla zpomalená a vypadala zanedbaně.

Tatínek to chtěl vykompenzovat penězi, a tak pracoval a pracoval a šetřil a šetřil dcerušce na věno a to až do své smrti. Rodinu vedl on, žena nedokázala hospodařit. Ona vlastně neuměla vařit, prát, žehlit, uklízet, vlastně nic. Když byla Drahuška malá, tak byla úplně vyřazena z kolektivu dětí, které jí jen ubližovaly. Když byla větší, tak se to nezměnilo a navíc se o ní začalo povídat, že je postižená, ale zato má ve štrozoku nasušeno spousty peněz. Když zůstala sama s maminkou, tak se ukázali i nápadníci, každý přijel, trošku si odtrhl z našetřeného věna, a když už nechtěla maminka pustit chlup, tak je opustil. Mezi lidmi se začalo spekulovat, kam asi schovávají peníze, když jich mají tolik.

Lidská závist je neuvěřitelně velká a zlá. Postupem času jim nikdo neudělal ani maličkost zadarmo, nikdo jim s ničím nepomohl, akorát ty vyčůranější si začali hrát na jejich kamarády a chodili si k nim půjčovat. Když bylo zapotřebí cokoliv opravit, tak opraváři je skoro vždy natáhli jak punčochu.

Jednoho dne maminka zemřela a Drahuška zůstala v domku sama. A zase to začalo, drby, drby a drby. Jak jí po mamince zůstalo moc peněz a co s nimi ona sama bude dělat. Tak k ní začaly chodit kamarádky, aby jí nebylo smutno. Všechny jí nosily zbytečnosti a ona jim platila a platila, aby si udržela jejich přízeň. Jedna z nich se o ní dokonce zajímala tak, že jí nabídla, že se k ní nastěhuje s dcerou a usnadní jí život. Zapomněla však říct, že je v exekuci. Drahuška však neměla zájem s někým bydlet a tak nesouhlasila.

Skutečnost, kterou však nikdo neznal, byla úplně jiná. Jednoho dne potřebovala opravu na domě, pomoc s vyřízením dokladů a najednou vylezlo na povrch, že nemá ani korunu a nedávno si půjčila nemalý obnos. Zjistilo se, že má půjček víc. Všichni ji brali za hloupou, ale ona jenom neuměla hospodařit. A hlavně se snažila si udržet kamarády, které vlastně nikdy neměla.  Našetřené peníze od tatínka hodně dávno utratila již s maminkou. Od té doby si Drahuška začala půjčovat a zadlužovala se dál a dál. Každou půjčku vytloukala další půjčkou a tak to šlo leta.

Hlavně pomluvy, že je zazobaná a chamtivost kamarádek ji dohnaly až k neuvěřitelným finančním problémům. Byla pomalá, nikdo ji nenaučil hospodařit s penězi, starat s o domácnost a o sebe a především chtěla mít přátele. Falešné kamarádky ji však vycucaly jak hašlerku a ona za jejich kamarádství a lichotky platila. Vše, co půjčovala a dávala, tak to musela a bude muset v budoucnu zaplatit i s úroky. Mezi lidmi se však dále povídá, co má peněz a co s nimi asi tak bude dělat. Rozpůjčované peníze jí nikdo nevrací a ona si neumí dupnout, aby neztratila kamarády, kteří si na kamarády pouze hrají. Někteří z ní tahají peníze stále dál a dál a neuvědomují si, že aby jim je dala, tak si dále půjčuje. Takže z ní nakonec vytáhnou snad i duši.

Připomíná to povídku - Přivedla žebráka na mizinu (z Povídek malostranských). Prostě jí pomluvy o bohatství přivedli také až na mizinu, nebylo by jí snad lépe bez falešných vyčůraných a sobeckých lidí, kteří si na přátele jen hrají?

-eš-