______________________________________________________________________________

Zapadlá sláva a lesk bývalé osady Krabošice, která zanikla a byla přiřazena k obci Voděrádky

První zmínky o Krabošicích jsou z patnáctého století. Nejdříve se osada nazývala Krabušice. Protože zde prý žili výrobci krabuší (schránek z proutí, nebo z drátů, které se používaly na ukládání potravin).

Mezi jinými i tato osada měnila své pány, prodeji, dědictvím, předáváním atd. Také majitelé osady měnili plány, co s tímto koutem naší země bude.

V osadě na prvopočátku byl mlýn a jeden velký prosperující grunt s mnoha stavbami a pozemky. Byla zde původně vlastně dvě obydlí s hospodářskými budovami. Také zde byly dvě skály, kde se těžil kámen a to podél nynější zahrádkářské osady v ulici Ořechovka. Od roku 1828 po rozdělení gruntu, zde byly již dva grunty a mlýn, takže tři obydlí s hospodářskými budovami.

Z roku 1841 je osada zanesena v mapách jako Kraboschitz. 

Také z mapy z roku 1841 je vidět, že zde byly již dva grunty s hospodářskými budovami a mlýn s přilehlými budovami.

Roku 1850 byly Krabušice osadou Voděrádek.

Od roku 1869 byly Krabušice osadou patřící ke Kuří.

Od roku 1900 byly stále osadou obce Kuří, avšak již pod názvem Krabošice.

Od roku 1921 byly Krabošice osadou obce Voděrádky.

Mapa Krabošic z roku 1951, kde je již vidět, jak se jeden grunt rozrostl o mnoho stavení, která byla postupně již od gruntu oddělena.

Od roku 1961 se Krabošice staly částí obce Říčany.

Po privatizaci získali potomci bývalých majitelů majetek zpět, a protože k němu neměli žádnou citovou vazbu, tak nemovitosti a polnosti byly rozprodány za pár korun podnikateli s pozemky. Většinou proto, že si majitelé mysleli, že to budou muset obhospodařovat. Tak noví nabyvší majitelé samozřejmě na pozemcích chtěli trhnout co nejvíce financí.

Pro příklad několik z předložených investičních záměrů:

V březnu 2005 požadovali investoři zástavbu v Krabošicích. V investiční lokalitě bylo plánováno 120 rod. domů a 216 bytových jednotek ve vila domech, což představovalo nárůst o 1100 nových rezidentů. Návrh byl spojen s výstavbou malometrážních bytů pro mladé rodiny. Plánovaný rozvoj služeb byl v lokalitě vila domů od přivaděče z dálnice vpravo. Plánovány služby, potraviny, restaurace, benzinová pumpa.

Koncem roku 2005 měli investoři zájem takto zastavět Krabošice 161 domy a uprostřed s komplexem domů.

V roce 2007 požadovali investoři zastavět statek čp. 3 malometrážními byty.

S dalším návrhem investoři přišli také v roce 2007, kdy chtěli oblast zastavět domy a ve statku čp. 3 postavit něco jako malý Chodov. Prezentováno to bylo jako kompletní samostatná městská část s obchodním a kulturním centrem.

V roce 2008 přišli investoři s další variantou malometrážních bytů a dokonce s točnou autobusů v místě lesíka.

V roce 2009 se majitelé pozemků a investoři pravděpodobně rozhodli udělat z Krabošic ještě větší skládku odpadu, než doposud byla. Tak přišli s nápadem udělat zde kontejnerové sklady a prodejny na způsob SAPA. V září 2009 představili svůj první plán v podobě, že ve všech navržených lokalitách mělo být 3 866 kontejnerů a 1 070 osob.

V říjnu 2009, když byl jejich návrh absolutně zamítnut, tak přišli s druhou variantou, kdy na jedné části pozemků měly stát stavby trvalého charakteru - 65 RD a na ostatních pozemcích čerpací stanice + servis + myčka, restaurační zařízení, ČOV + TZ pro recyklaci vody a autoodpadu, dále skladové kontejnerové sestavy a sklady pro řetězce. Protože obec v roce 2004 rozhodla, že ve svém katastru nedovolí stavět haly a na tomto rozhodnutí se zatím nic nezměnilo, tak tento návrh opět nebyl přijat.

Během dalších let nepřišli investoři z žádným dalším nevhodným návrhem na takovouto výstavbu.

 

Od 11. 7. 2007 zanikla část obce Říčan, osada Krabošice, která byla přiřazena k Voděrádkám. V této době se vůbec nepředpokládalo, že by v této osadě mohlo dojít v budoucnu k nějakému rozumnému rozvoji, mimo velkých nereálných investičních plánů, pro které nebyl v Říčanech dostatečný základ občanské vybavenosti (školy, školky, lékaři, kanalizace atd.).

V zaniklých Krabošicích byl v té době rozpadlý rustikální statek, rozpadlý mlýn, tři domy v přestavbě, jeden opuštěný, dva deputátní rozpadající se domky, skladová hala v dezolátním stavu, jeden novější dům a jedna budova k podnikání. Bylo zde minimum trvale přihlášených osob. V této době se pojmenovávala ulice vedoucí od mlýna k přípojce. Byl pro ni vybrán název U Mlýna, ale obyvatelům se to nelíbilo a požadovali pojmenování ulice Krabošická, která již byla ve Voděrádkách a vedla z návsi, až na křižovatku před mlýnem. Obyvatelům bylo vyhověno a ulice byla přejmenována. Nynější Krabošická ulice vede z návsi, přes křižovatku až k přípojce na dálnici. Takže Krabošice jako takové přestaly roku 2007 pod tímto názvem existovat a nyní tato část existuje pod názvem Voděrádky.

Někdejší blahobyt v této oblasti se v jednadvacátém století úplně vytratil. V době svého rozkvětu byl v Krabošicích jeden z největších a nejbohatších gruntů, který majitelé rozšiřovali, stavěli nové budovy a předávali je svým potomkům a tím ho dělili na další samostatné statky. V polovině devatenáctého století dokonce majitelé Nykodýmovi vlastnili pozemky i v katastru Jažlovic. Nykodým Josef z gruntu č. 2 tam vlastnil role 2 jitra 559 sáhů, porostlina 83 sáhů a Nykokodým Jan z gruntu č. 3 role 2 jitra 425 sáhů. Od začátku existence osady zde fungoval mlýn s pekárnou, kde se mlelo, ale i peklo pečivo a chléb a prodávalo se do okolí. Postupným dělením hlavního gruntu vznikly další statky. Jedním z nejlépe prosperujících byl grunt č. 3 – později statek Maršálků, který vznikl jako první oddělením části z původního prvního gruntu. Tento grunt, později statek, byl ve své době poměrně výstavní, byl zanesen jako rustikální historicky zajímavá stavba. Svým věhlasem v okolí předčil i původní bohatý grunt, z kterého byl vyčleněn. Přestože Maršálkům, jako statkářům bylo ledacos vytýkáno a obzvláště pan Maršálek byl považován za obhroublého, tak byl velice podnikavý a jako statkář neměl v okolí konkurenci.  

Pravděpodobně, protože se zde tolik stavělo, tak v této osadě byla původně také cihelna s pecí. Byly zde dvě skály, kde se těžil kámen. Kámen se asi těžil pouze pro místí potřeby, protože stejné lomy byly jak ve Voděrádkách tak na druhé straně v Kuří. Protékal zde potok, který měl velké množství vody, měl také rameno - náhon na mlýn a nádrž. Nyní potok teče pouze jedním korytem, po nádrži není památky a v korytě je velice málo vody. Byl zde také hostinec, který poměrně prosperoval. Později zde vedly dvě cesty na Kuří a to podél obou stran potoka. Cesta lesem sloužila pro docházení za prací a ta po lukách sloužila i malým povozům. Tyto cesty sloužily jako spojení, když Krabošice patřily pod Kuří, ale i později. Po pravé straně potoka, kde vedla cesta i pro povozy, tak tam byly louky a v místech, kde se přechází do katastru Kuří, byly mokřiny. Louky vedly až k lesíku s bažantnicí.

S každou dobou a režimem se vzhled tohoto hezkého prosperujícího kouta měnil k horšímu. Na lukách byly provedeny meliorace, remízky byly rozorány a sloučeno v orné pole. Tam, kde jsou nyní silničáři, tak pod úrovní silnice vedlo rameno potoka – náhon na mlýn a u křižovatky s Ořechovkou byla v těchto místech velká nádrž na vodu ke mlýnu. Potom, co přestal mlýn sloužit jako mlýn a pekárna, tak rameno bylo zaslepeno a vzniklo tam pole patřící k zahradnictví, kde se pěstovala zelenina. Pole navazovalo na zahradnictví ve Voděrádkách a vedlo až k silnici před mlýnem. Bylo položeno níže pod silnicí skoro s úrovní hlavního ramene potoka. Toto pole se také zalévalo vodou z tohoto toku. Město Říčany si však v tomto níže položeném místě vybudovalo v druhé polovině dvacátého století skládku komunálního odpadu. Skládka se navážela tak dlouho, až byla vysoko nad úrovní silnice. Pak to odpovědní pracovníci překryli hlínou, jako finálku natáhli asfalt a nyní tam je sklad správy silnic a na druhé polovině sklad dálničních svodidel. Od Voděrádek byly Krabošice ve dvacátém století v tomto místě odděleny náspem, na kterém se postavila silnice 101, jako přípojka k dálnici. Naproti skladu svodidel, na křižovatce v zatáčce k Ořechovce, kde byly dříve lomy na kámen a louka, také v prohlubni, tak se to opět zavozilo odpadem. Skládka rostla do výšky, vysoko nad silnici, aby to nepadalo, tak se to vyšperkovalo betonovými opěrnými bloky, které vyčuhují vysoko nad silnici. Povrch se překryl hlínou, pak se tam navozilo vytěžené bahno z rybníka a zemina a šup tam se Svazem zahrádkářů. Ti měli povoleno postavit chatky, nakonec byly postaveny všechny stejné, zděné domky a místní to přejmenovali na ŠMOULÍ VESNICI. Naproti zahrádkářům přes silnici směrem k potoku, kde bývala cesta na Kuří i pro povozy, tak byla také letitá skládka. Toto byla černá skládka, kam se desetiletí navážel odpad. Ještě i v druhé polovině dvacátého století a začátkem jednadvacátého století tam zvrhávali odpad nejenom jednotlivci, ale i firmy a to i tiskařské barvy a jiné hrůzostrašné věci. Tato skládka byla také překryta zeminou. Kdo zde bude kopat do hloubky, tak zde najde poklady, ze kterých mu bude až zrak přecházet, a to vše kousek od toku pstruhového potoka.

Skládky, které se vždy překryly zeminou a sypalo se dál a to u pstruhového potoka.

Z prosperujících bohatých Krabošic se vlastně na začátku jednadvacátého století stala osada s chátrajícími budovami a velká skládka odpadu zakrytá zeminou. V bývalém statku a okolo začaly vznikat další divoké skládky.  Statek se téměř rozpadl, hala začala chátrat a podemílal ji potok, domky se rozpadaly a obydlí, která zůstala ve slušném stavu, by se dala spočítat na prstech jedné ruky. Za skladovou halou si udělali skládku, šrotoviště zbytků aut obchodníci s díly na automobily. Ve statku se ukradlo, co se dalo.  Za statkem v bývalé zahradě a sadu, který byl již ve dvacátém století zdevastován, si udělala začátkem jednadvacátého století skládku – deponiji hluché zeminy stavební firma, která zeminu nakonec neodvezla a zůstala tam měsíční krajina.

Teprve poslední dobou došlo k obratu, vzadu směrem na Kuří byly dostavěny nové domy. Rustikální statek s pozemky, halou a nemovitostmi koupil nový majitel, který vše dává do pořádku. Opravil i koryto potoka, které se přesouvalo až na roh haly, kterou podemílalo. Před mostem přes Krabošickou ulici, který dělí Voděrádky s bývalými Krabošicemi, byly postaveny na jižním svahu nové domy. Nahoře 8 větších nemovitostí a pod nimi 12 dvojdomků s malými zahrádkami ve stylu Anglického resortu, takže bydlení pro dalších 32 rodin. U výjezdu na přípojku k dálnici byl postaven pneuservis, pak se to rozšířilo o prodej fasádních barev a zboží a vznikl zde také malý autobazar. Nad ním na druhé straně byl postaven nový rodinný domek a za ním je povoleno postavit další 3 domy. Jeden statek koupila firma zabývající se úpravou zeleně a nemovitost s pozemkem dává také dohromady. Pěší cestu na Kuří nechal Osadní výbor Voděrádek vyčistit a Osadní výbor Kuří nechal vyčistit svou část ve svém katastru a tím se opět propojily obě osady a vznikla krásná cesta, která je velmi využívána k procházkám z obou stran. Tím, že byla cesta vyčištěna, tak se stala jednou z nejhezčích přírodních cest v okolí. Doufejme, že se s novými majiteli nemovitostí v této oblasti konečně dočkáme nového rozkvětu a ne jenom úpadku tohoto kousku krajiny.

Čerpáno: z pamětí původních obyvatel, map 1841 a 1961, z kroniky obce Jažlovice – kronikář Jan Pivoňka, z investičních záměrů z roku 2005, 2007,2008, 2009, zápisů obce Voděrádky, https//kolovrat.webnode.cz/news/mnohe-nazvy-nejsou-prilis-lichotive/, PhDr. František Dudek, CSc., https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/prehledy-zmen-v-uzemni-organizaci-v-nazvech-obci-a-jejich-casti.aspx?q=Y2hudW09MTM%3d,

Zpracovala: květen 2020 Eva Šimková