_____________________________________________________________

Kaplička se  zvoničkou sv. Jana Nepomuckého

Mezi drobné stavební objekty náboženské povahy se zařazují kapličky a také zvoničky, i když původně většinou nesloužily k církevním úkonům. Kapličky se stavěly jak v obcích, tak v krajině. Jedná se většinou o menší stavby, které připomínají svým vzhledem malý kostelík. Většina kaplí je zděná a umístěna ve středu obce, kde zastupují funkci kostela. Kolem kapliček se vysazovaly vzrostlé stromy. Některé kapličky se vybavovaly zvonkem, kterým bylo dříve svoláváno obyvatelstvo obce k modlitbě. Kaplička byla oproti kapli drobnější objekt. Tyto památky se někdy stavěly také na místech, kde se stal nějaký zázrak, nebo jako poděkování či prosba za něco. Do interiéru kapličky se zpravidla umísťoval oltářík a socha, nebo obraz světce, jemuž byla kaplička zasvěcena. Od 19. století se měnil materiál, který byl používán při jejich stavbách. Místo dřevěných kapliček a zvoniček se začaly ve velké míře stavět zděné. Na zvoničky se zvonilo k modlitbě, při klekání, při úmrtí někoho ze vsi a o významných náboženských svátcích. Zvyky týkající se zvonění se v různých obcích lišily. Stavba kapliček souvisela s lidovou zbožností. Stavby vznikaly často spontánně, i ve volné krajině a z darů věřících, a proto je tak mnoho typů a druhů. Lze je třídit podle velikosti, podle stáří a stavebního slohu a podle funkce. Výklenkové kapličky jsou drobné stavby, v nichž je umístěna socha nebo obraz, případně stolek s květinami. Věřící do ní nevstupují a modlí se, nebo zpívají venku. Výklenkové kapličky byly zvlášť oblíbené v barokní době a v katolických krajích se stavěly ještě počátkem 20. století, v otevřené krajině lemovaly i poutní cesty a tvořily zastavení tzv. křízové cesty.

Ke vzniku obecních zvoniček, ať již samostatných, nebo jako příslušenství kapličky dal popud především ohňový patent Marie Terezie, vydaný 21. srpna roku 1751, který mimo jiné dával nařízení zvonit při požáru. Patent byl později ještě zpřísněn 24. ledna 1787 Josefem II., který zjistil, že vrchnost k jeho realizaci přistupuje velmi liknavě. Tato liknavost byla také důvodem, proč zvoničky mívají velmi variabilní výstavbu a rozměry – neboť se liší nejen teritoriálně a dobově, ale také podle majetkových možností vrchnosti.

Dle dostupných pramenů byla v obci Voděrádky v roce 1393 postavena dřevěná kaple.

Podle pohlednice byla dřevěná kaple zbořena a postavena jednodušší kaple bez vedlejší zvoničky, se zvonem uvnitř.

Pohlednice z archivu pana Josefa Filingera. Zde je již zděná kaplička.

Z neznámého důvodu byla zděná kaple zbořena a postavena kaplička nová, nebo byla přestavěna. Vzhledem k tomu, že se nenašly žádné viditelné známky přestavby, tak byla spíše postavena nová. Začátkem dvacátého století na ní byly provedeny úpravy a byla dokončena roku 1923, jako vzpomínka českým legionářům bojujícím v Rusku. 

Kaplička je čtvercová s přizděnou věžičkou pokrytou mědí, ve které je zvon. Zvon byl během druhé světové války sundán a roztaven. V letech 1946/1947 byl vyroben zvon nový, který měl čtyři kmotry (dle informace paní Irmy Koubkové) paní Maršálkovou, paní Boudovou, paní Hekšovou a paní Koubkovou. Kaple byla zasvěcena Janu Nepomuckému, mučedníkovi katolické církve a jednomu z českých zemských patronů. V kapli je jeho socha, stejná, jako byla na kamenném mostě k zámečku. Není doloženo, zda byly sochy dvě, nebo pouze jedna a ta byla přenesena z mostu do kapličky. V kapličce zůstaly i původní dveře z roku 1923.

Rok 1923

Rok 1927

Okolo kapličky byly vysázeny sakury, které nádherně růžově kvetly.

Později byla kaplička neudržována a zarostla nálety. Od roku 1986 byla kaplička 3x opravována, jedenkrát dobrovolníky ve spolupráci se Státním statkem, pak dobrovolnými hasiči a farním úřadem a naposledy obcí pod vedením města Říčany.

Postupujícími lety se vzhled kapličky měnil. Po dřevěné kapli nezůstalo nic, další kaplí byla honosná vysoká kaple, po které zůstala jen vzpomínka na pohlednici a nyní zde stojí kaplička s přizděnou zvoničkou, která měnila svou podobu vzhledem k času a moderním úpravám. Fasáda při první opravě byla lehce stříknutá břízolitem, který byl při další opravě sundán a byla zpět oštukovaná.

Kaplička po druhé opravě.

a v roce 2003 byla opravena městem Říčany a farním úřadem.

Vzhled kapličky po poslední opravě.

Vzhled kapličky po poslední opravě.

Vzhled vnitřku kapličky po poslední opravě.

Vzhled kapličky (zadní strana) po poslední opravě.

 

18. 10. 2017 byla stavba zanesena v Říčanském ÚP do seznamu dalších architektonicky hodnotných staveb.

Kaplička byla zanesena jako stavba s nedohledaným majitelem, a tak ji koupilo město Říčany a je v jeho majetku.

Typ objektu:

zvonička

Stavební sloh:

Pseudoklasicismus

Velikost:

do 5 m

 

Čerpáno: vzpomínky paní I. Koubkové, https://ygine.com/documents/648946, staženo z dobových pohlednic z majetku pana Filingra, fotografie z alba rodiny Koubků, projekt databáze památek – Z. Čumpelík, lfgm.fsv.cvut.cz/photopa/main.php?objekty=1&objekt=796&zal=3&

Zpracovala: duben 2020 Eva Šimková