____________________________________________________________
Dům čp. 30
Vedle domu čp. 26. ve Voděradské ulici stojí malý domeček starousedlíků čp. 30.
15. 7. 1926 požádali pan Josef Kos a Anna Kosová o možnost stavby rodinného domu o dvou místnostech s předsíní, bylo jim vyhověno, a tak si postavili malý domek.
Po roce 1927 koupili od nich tento domek Martin a Růžena Jiterských.
Růžena a Martin.
Martin a Růžena byli chudí jako tehdy většina lidí, ale svou pílí a pracovitostí si dopomohli k vlastnímu domku. Ze začátku bydleli v Praze. Později po různých nájmech. Také bydleli nějaký čas v nájmu v domě čp. 8 ve Voděrádkách za potokem. Paní Jiterská vyprávěla své vnučce, že dům ve Voděrádkách za potokem byl tak mokrý a stěny tak vlhké, že se musely otírat hadrem. Po čase si Jiterských koupili od Kosových ve Voděrádkách vlastní domek, na který si určitou částku půjčili od statkáře Boudy a tento dluh spláceli i prací. Růžena pracovala na propachtovaných polích a Martin ještě pracoval na Hlavním nádraží v Praze, tehdy Wilsonově nádraží. Měli malé hospodářství dvě kravky a kozu. Museli se plahočit, aby uhájili svoje živobytí.
Martin s vypůjčenými koňmi pana Kolínského.
Dne 18. 3. 1933 požádali manželé Jiterských o povolení přístavby domu a stavbu chléva. K této žádosti se museli vyjádřit tehdejší sousedé, což byli pan Josef Bouda a pan Max Maendel. Martin a Růžena měli spolu dvě děti, děvče Růženu a chlapce Jana. Martin také dělal v obci předsedu Místního národního výboru.
Syn Jan zůstal s rodiči v rodném domě a v roce 1949 se oženil s Květuškou roz. Brožkovou z Popoviček.
Květuška s Janem.
Květuška přišla do Voděrádek v osmnácti letech.
Květuška Jan - se skupinou Lesankou
Domeček byl později rozdělen na dvougenerační, na pravé straně žili rodiče a na levé mladí. V roce 1963 si Jan Jiterský s manželkou Květuškou požádali o přestavbu domu a stavbu garáže. Jan byl vyučen zámečníkem.
Narodily se jim dvě dcery Jana a Květa.
Květuška s dětmi Janou a Květou. Květuška v pozdním věku.
Otec Martin Jiterský zemřel v roce 1972 v 75ti letech.
Jeho žena Růžena Jiterská zemřela roku 1990 v požehnaném věku v 91 let.
Růžena s vnučkami Magdou a Janou. Růžena při oslavě svých 90tých narozenin.
Růžena byla svými potomky milována a byla nazývána Růža.
Ve svých 90ti letech sepsala pro svou vnučku něco ze svých pamětí na památku.
Výňatek z pamětí Růženy Jiterské:
Ofocené paměti sepsané paní Růženou Jiterskou.
Po smrti Růženy a Martina Jiterských vyplatil jejich syn Jan se ženou svou sestru Růženu a domek připadl jim. Janova velká vášeň byla hra na saxofon, věnoval se tomu celý život, hrál na Konopišti s hudební skupinou Lesankou. Jan zemřel náhle a to poměrně brzy v roce 1985 v 58mi letech. Jejich dcera Jana se provdala za Františka Ročka a než si postavili svůj domek, tak bydleli v čp. 4. Její sestra Květa se provdala roku 1972 za Antonína Janovského z Kostelce u Křížku a ze začátku žili chvíli u rodičů.
Květa a Antonín Janovský 1972.
Nakonec zůstala v domku pouze vdova po Janovi, Květuška. Tento domeček byl malý s vlastní studnou, zahrádkou, v té době i s malou prádelnou a chlívky. Stropy v tomto domku byly velice nízké, tak jak se v těchto domcích dříve dělaly.
Květuška Jiterská se v roce 1990 odstěhovala ze svého domku k dceři Janě provdané Ročkové, která žije v domě, který stojí téměř naproti rodnému domu. Zde Květuška žila až do svého skonu v září 2015.
Vnučka Květušky Jana roz. Ročková, byla již provdána za Martina Košatu, který pracoval na Státním statku ve Voděrádkách. Bydleli nejdříve v bytovce pro zemědělce. Jana s Martinem vyplatili domek babičce a začali jej rekonstruovat. V roce 1990 se jim narodila Terezka a roku 1993 Martin. Manželé Košatovi dostali stavební povolení k přestavbě. Domek přestavěli, stále ho zvelebují a na domě je to vidět. Byl zde odveden neuvěřitelný kus práce a vzhled domku tomu taktéž odpovídá. Působí útulně a přitom splňuje požadavky moderního bydlení. V tomto domě Košatovi vychovali obě své děti.
Novomanželé Košatovi 1990. Terezka s Martinem.
Nyní je Jana roz. Ročková - Košatová čtvrtou generací potomků Jiterských, kteří zde přestavovali a upravovali dům čp. 30 ve Voděradské ulici. První v pořadí se zde usadili Růžena a Martin Jiterských, další v domě žil jejich syn Jan Jiterský s manželkou Květuškou a dcerami Květou a Janou roz. Jiterskou – Ročkovou. Takže nyní zde žije jejich pravnučka Jana roz. Ročková – Košatová s manželem a svou rodinou.
Dům původně Kosových přestavěný do nynější podoby manželi Košatovými.
Dům čp. 39
V domku čp. 30 se Janovi a Květušce Jiterských narodily dvě dcery a starší z nich Jana zůstala žít ve Voděrádkách. Jana se roku 1969 provdala za Františka Ročka. Po svatbě jim bylo povoleno dočasně bydlet na Místním národním výboru čp. 4. Manželé Ročkovi si koupili nedalekou louku na začátku obce a v roce 1976 zde začali stavět.
Začínající stavba rodinného domu Ročkových.
Dům byl dostavěn v roce 1979. V této době byl dům velice architektonicky povedený a byl nejvzhlednějším domem v širokém okolí. Tento dům je od začátku do současnosti velice udržovaný a vzhledný. Pan František Roček si v důchodovém věku udělal řezbářský kurz a nyní je jeho hlavní zábavou, kromě zahrady a domu, vyřezávání figurek ze dřeva. K radosti svého okolí vyřezal i celý Betlém.
Ručně vyřezaný Betlém. František Roček při práci.
Manželé Ročkovi v tomto domě vychovali své dvě dcery Janu a Soňu. Jejich dcera Jana bydlí nyní v domě čp. 30. Mladší dcera Sonička po dokončení vysoké školy odjela pracovat na 4 roky do Bahrajnu, později na tři roky do Saudské Arábie. Nyní žije v Anglii, kde pracuje jako instrumentářka na sále.
Soňa se svojí maminkou Janou.
Jana roz. Jiterská – Ročková je třetí generací Jiterských, kteří se zde usadili. První se zde usadili její prarodiče Jiterských, další generací zde žijící byli její rodiče, syn Jiterských Jan Jiterský a nyní jeho dcera Jana roz. Jiterská – Ročková.
Dům manželů Ročkových, jehož hezký základní vzhled zůstal od roku 1980 nezměněn.
Použity fotografie z rodinného alba, zápisy ze smluv kupních a trhových, knihovních návrhů a zapsané paměti Růženy Jiterské. Zapsáno se souhlasem rodiny Ročků - Jiterských.
Zpracovala 2016: Eva Šimková
