______________________________________________________________________________

Dům čp. 20

První nalezené dokumenty o tomto domu jsou před rokem 1840. Již roku 1841 je tento domeček s doškovou střechou se zahradou zanesen v Císařských listech. Později k malinkému domečku přibylo role. V této době stála tato nemovitost na obecním pozemku.

Naproti tomuto pozemku přes cestu žil Rychtář Matěj Bouda, který pocházel z rodu Boudů, kteří vlastnili statek čp. 12, jeho ženou byla Magdalena rozená Reidlová z Krabošického gruntu čp. 2. Matěj měl se ženou patnáct potomků, však více jak polovina se nedožila školního věku. Jedním z nejmladších dětí byl Václav.

Tento Václav Bouda koupil toto místo s domečkem a 4. 9. 1876 jej předal svému prvorozenému synu Josefu Boudovi (mistru krejčovskému) a jeho ženě Barboře rozené Rabenseiferové z Nupak (ta zemřela v šedesáti letech na vodnatelnost). Boudovi měli i nádeníky jedním z nich byl Václav Poustecký, který u nich zemřel v 63 letech na sešlost věkem. Manželům Josefu a Barboře se během jejich společného života narodily čtyři děti. Jedním z dětí byl František Bouda.

František se oženil 3. 2. 1892 s Antonií. Na něho a jeho ženu Antonii rozenou Bartákovou rodiče Boudovi 31. 3. 1892 přepsali domek se zahradou a role. Roku 1900 přibyla ke stavení se zahradou stavební parcela. Byla zde také cca okolo roku 1911 postavena stodola. Roku 1922 na žádost Františka Boudy byly postaveny zděné kolny. Roku 1924 byly všechny pozemky sloučeny na jeden celek. Roku 1937 se přistavěla další kolna.

9. 9. 1944 dle odevzdací listiny přešla ½ nemovitosti z Antonie Boudové na dceru Annu provdanou Malou, která si 2.5.1922 vzala za manžela Josefa Malého z Nupak. Druhá polovina nemovitosti Františka Boudy přešla na manžela Anny - řezníka Josefa Malého až dne 11. 1. 1946 a to dle notářského zápisu, který byl vyhotoven již 31. 8. 1944. Pan Malý pocházel z Nupak. (Také na říčanském hřbitově se nalézá hrobka rodiny Boudů a Malých z Voděrádek č. 20). V této době na pozemku stál nízký domek a mezi ním a stodolou bylo hnojiště. 

Malých měli jednu dceru Jaroslavu a ta se provdala za sedláka Nehasila z Tismic. Jedním jejich synem byl Stanislav, který žil u babičky a dědy v domečku. Později byli Nehasilovi ze svého statku v Tismicích vystěhováni a vrátili se do Voděrádek k rodičům manželky. Roku 1960 nechali manželé Malých postavit místo starého domku nový, moderní. Navržený domek byl osazen místo stávajícího objektu, který byl postupně při stavbě zbourán. V novém domku bylo navrženo první podlaží a podkroví. Jedna bytová jednotka byla v prvním podlaží a druhá v podkroví, v suterénu byla plánována prádelna, kotelna, uhelna, sklep a vodárna. Stanislav se oženil s Jaroslavou a měli spolu tři dcery. Prostřední dcera zůstala v domě s rodiči, kteří se později odstěhovali na statek po předcích do Tismic. Později se jejich dcera stala majitelkou nemovitosti a žije zde se svou rodinou.

Vzhled domu roku 2018.

Nynější majitelka je 7 pokolení pocházející z větve rychtáře a statkáře Boudy, prvním byl Václav Bouda, který předal pozemek s domečkem synovi Josefu Boudovi, ten synovi Františku Boudovi, ten dceři Anně provdané Malé, pak zde žila její dcera Jaroslava provdaná Nehasilová, pak její syn a nyní jeho dcera.   

Čerpáno: z katastru nemovitostí, map PK, zápisů OV, z katastrální vložky knihovní, smluv trhových, matrik narozených, sezdaných a zemřelých, z informací paní I. Koubkové a M. Boudové, použité foto seznam - mapy cz. z roku 2018, a současného výpisu kat. úřadu.

Vyhotovila: 2020 Eva Šimková