______________________________________________________________________________
Dům čp. 11
V polovině osmnáctého století nad domkem čp. 10 s kovárnou byla stavební parcela s domkem číslo dveří 11, dřevěným stavením a zahradou. Žila tam početná rodina Čapků. Později zůstala v domku mezi jinými bydlet i Barbora Čapková, která se provdala za Matěje Komárka a později za Jana Chejna. Barbora měla z obou manželství děti, které skoro všechny zemřely. Rod Čapků a jejich potomci pod jmény Komárků a Chejnů zde žily 100 let.
Roku 1852 přešlo stavení do rukou Franze Boudy, který se později oženil s Veronikou rozenou Karešovou. Franz Bouda byl synem Václava Boudy z čp. 20 a vnukem Matěje Boudy Voděradského rychtáře z čp. 12. Manželé měli dvě děti Marušku a Františka. Dne 19. 8. 1883 nechali přepsat nemovitosti na syna Františka a jeho ženu Barboru rozenou Chytráčkovou. František začal stavení přestavovat. Původně to byly dvě nemovitosti postavené čelem do ulice. Jedna nemovitost byla dřevěná a druhá zděná s doškami. Dne 3. 8. 1928 byla nemovitost přepsána na syna Františka mladšího, ten roku 1932 přestavěl celý dvůr, přistavěl kůlnu. Po této přestavbě nemovitost začínala štítem do ulice, na to se napojovala celou délkou stodola, pak byl vjezd, dále pokračovalo celou délkou domovní stavení a na ně navazovalo štítem hospodářské stavení. František ml. postavil v kuchyňce pec na chleba. Ještě v roce 1959 se svou ženou soukromě hospodařili. Když nemohli hospodařit, tak žena na zimu ulehla a pak zemřela. Františka to velice sebralo a nosil to v sobě. Vlastně hospodařili mezi posledními v obci.
V této době již fungoval v obci Statek. Nakonec v létě 1963 předal stavení synu Jaroslavovi a jeho manželce Marii rozené Krátké z Kuřího, kteří museli vyplatit sourozence. František zůstal na výměnku u mladých. V roce 1966 dostali mladí povolení k přestavbě verandy a k postavení chlívku. Tento chlívek byl postaven na místě starých chlívků, které tam stály cca 90 let. Staré chlívky měly doškovou střechu. Marie Boudová rozená Krátká si k sobě vzala svého bratra Josefa a maminku. Nejdříve byla přistavěna pro ně jedna místnost, ze které je nyní dílna a později se stodola přestavěla na obytné. Po smrti Jaroslava zdědily část domu jejich děti Jaroslav a Marie provdaná Řeřichová. Děti se s maminkou dohodli a společnými silami nechali celou nemovitost v roce 2006 zrekonstruovat s nástavbou podkroví. Dnes v domě žije Marie Boudová se svým bratrem a žije s nimi i vnuk Luboš Řeřicha s přítelkyní a synem Patrikem. Marie se svým bratrem mají ještě malé drobné hospodářství, které jim skýtá potěšení.
Zrekonstruované stavení rodiny Boudových.
Vnuk Marie Boudové od její dcery Marušky, Luboš Řeřicha je osmou generací z původní rodiny Boudových, která ve Voděrádkách žije 239 let. Je to vlastně jedna větev Boudů z gruntu 12, začínající rychtářem Boudou.
Čerpáno z výpisu z Archivu země České, rodokmenu rodu Boudů, z knihovních vložek kat. úřadu, císařských listů, z pamětí paní Marie Boudové a zveřejněné fotografie - internet, mapy cz.
